Úvodní strana

Obec Červenka

oficiální stránky obce

Vyhledávání

Historie

První dochovaná písemná zmínka o obci Červenka je z roku 1287, v listině krále Václava II. je psáno: král daroval 2 lány ve Schwarcpachu (název obce v německém jazyce) rychtáři královského města Litovel Jindřichovi.

Královské město Litovel je zakládáno po roce 1250 Přemyslem Otakarem II., spolu s ním vznikají obce – dvory, které mají město zásobovat. Červenka mezi nově zakládanými vesnicemi uváděna není, dá se vyvodit, že v době zakládání města již tady obec byla.

V písemných záznamech je uváděno o Července: jde o starobylou slovanskou ves. Archeologický výzkum v obci nebyl prováděn, není tedy zatím prokázáno, zda tady bylo i osídlení starší. Připomínáme si proto historii nám známou a tou je rok první písemné zmínky o obci, rok 1287.

Období pozdního středověku a novověké dějiny obce jsou spojeny s královským městem Litovel, Červenka byla poddanskou vsí. Je třeba uvést, že do poddanství nově založeného města přecházela postupně, původně byla vsí zeměpanskou. Dá se usuzovat, že byla zemědělským zázemím pro Staré město Litovel, které bylo zeměpanským trhovým městem.

Kolem r. 1615 získává Červenka právo odúmrť. Listina „List odmrtny diediny Czerny“ je dochována. Červenka byla v té době největší vsí pod městem Litovel, toto postavení si udržela napořád. Dále sem patřily Tři Dvory, Nasobůrky, Víska, Mezice a část Brníčka.

V roce 1643 je Litovel s okolím vypleněna Švédy, Švédové natrvalo odtáhli až v r. 1650.

Po válce je psáno: …vesnice obráceny částečně v popel, vylidněny.

Město Litovel se z  války během 10ti let vzpamatovává. Z let kol. poloviny 17. stol. je městský urbář a gruntovní knihy vesnic. Červenka je v urbáři města uváděna jako pustá, později je o Července zaznamenáno: v  obci je 28 sedláků, 14 zahradníků.

Z roku 1701 je první známá pečeť obce Červenka, na pečeti je psána  Schwartzach.  Ve vnitřním okruží jsou zemědělské nástroje – radlice a sekáč, umístěné na ploše, která svým tvarem připomíná nádobu, hrnčířský výrobek. V době, ze které je pečeť, by mohl stylizovaný tvar hrnčířského výrobku odkazovat na zdroj hrnčířské hlíny z obce Červenka, kterou zpracovávali hrnčíři ve městě Litovli.

Škola v Července je prvně připomínána v r. 1787. Byla společná pro obce Červenka a Tři Dvory, dá se usuzovat, že byla školou filiální školy Litovelské.

V roce 1798 byla v obci postavena kaple, zasvěcená sv. Pavlíně. Církevní obřady se zde konaly 3 x do roka.

V roce 1834 byla postavena silnice z Červenky přes Nový Dvůr a Královou do Úsova, aby tak byla umožněna pohodlná doprava z Litovle na správu lichtenštejnského panství.

Starší a významnější byla silnice spojující Litovel s Uničovem, podél níž vzniká ve 2. pol. 18. stol.  „Malá Červenka“.

Okresní úřad – hejtmanství  mělo  sídlo v Litovli, zde také okresní soud, v čele města purkmistr (nová státní správa po roce 1850). V  čele obce Červenka stál starosta (do té doby fojt).

NEJSTARŠÍ SPOLKY

V roce 1885 byl v obci založen hasičský požární sbor. V roce 1905 založen myslivecký spolek. V roce 1907 byl ustaven odbor Národní jednoty, který v dalších letech zastřešoval osvětovou činnost, divadelní ochotníky, pořádal přednášky. Rovněž knihovna, založená při škole řídícím učitelem Kvapilem v roce 1887, byla předána odboru Národní jednoty.

Roku 1921 byla z popudu Josefa Vilíma založena v obci TJ Sokol, v roce 1927 postavena Sokolovna.

NÁZEV OBCE

 V roce 1887 byl podán návrh na změnu názvu obce. Obec je psána jako Schwarcpach v nejstarší listině (1287), v listině Půty z Hoštejna  Čirné (1371), Czerny v listině odúmrtí (1615). Obec však byla původně nazývána Czermný, tedy ve významu staročeštiny „Červený“.  Lid však vyslovoval Černá a z toho je doslovný překlad do němčiny Schwarzpach. Nový název Červenka byl odvozen od původního názvu potoka Červinka.

PRAMEN POTOKA ZVANÝ STUDÁNKA

Za posvátný byl považován pramen potoka Čerlinky (dříve zvané Červinka), známý ve středověku pod názvem Svatá voda. V obci byl pramen běžně zvaný Studánka. Byla mu připisována léčivá síla, byl uctíván.

V kronice je zaznamenáno: „ od dávných dob sem v nepříznivých dobách a neúrodných letech lid z okolních vesnic prosebné průvody podniká…“ Jsou dochovány pověsti, připisující pramenu zázračnou moc a léčivou sílu.

Studánka byla častým cílem nedělních výletů červenských občanů. Pokud nebyly louky podmáčené, odbočovalo se ke Studánce ze silnice na Litovel asi 200 metrů za obcí na polní cestu, říkalo se „jit přes lokálko“.

Na Starém městě v Litovli odbočovala hned za sladovnou cesta směrem ke Studánce, říkalo se jí Studánecká. Tudy chodívaly každoročně procesí věřících ke Studánce, ty z Červenky vycházely od kaple sv. Pavlíny. Poutě ke Studánce se konaly obvykle 8. září, na svátek Narození Panny Marie.

ŽELEZNIČNÍ TRAŤ

V letech 1842 -1845 proběhla výstavba železniční tratě Olomouc – Praha. Vybudování železniční tratě a její uvedení do provozu v roce 1845 bylo významnou událostí pro život obce. Stavba železnice zásadním způsobem změnila charakter obce, která dosud byla čistě zemědělskou vsí. Pro hospodařící na zemědělské půdě bylo rozdělení polností stavbou tratě určitou komplikací a ti proto tuto stavbu nevítali. Do obce přichází další obyvatelé, kteří pracují na výstavbě a v provozu železnice, postupně nastává stavební rozvoj obce. Byla postavena nová nádražní budova se 4 služebními byty a řada dalších provozních nádražních objektů. Zastávka je pojmenována „Littau“ – Litovel.

 Provoz Rolnického akciového cukrovaru v Litovli (zal. 1870) dal podnět ke stavbě lokální dráhy do Litovle k cukrovaru, zastávka na hlavní trati byla přejmenována na „Červenka“.

V letech 1923 – 1924 je  železniční trať rozšiřována na dvoukolejní, jsou bourány provozní budovy naproti nádražní budově. Přejezdy kolejí po obou koncích nádraží byly zrušeny a byl postaven nadjezd, prodloužila se tak cesta na polnosti za tratí. Je postaven činžovní dům č. 111 pro 9 rodin zaměstnanců dráhy.

HISTORIE DNEŠNÍHO DOMOVA PRO SENIORY A KOSTELA SV. ALFONSE

Arcivévoda Maxmilián Habsburský staví v Července zámeček (1847), který využíval při cestách na svoje panství (Bouzov, Sovinec, Bruntál). Později jej předal řádu Redemptoristů a zřídil pro ně nadaci (1859). Je vystavěn kostel sv. Alfonze (1862). Budova zámečku byla stavebně rozšířena o jedno poschodí, vzniká řádová střední škola pro výuku kněží (1896), do doby výstavby gymnázia v Litovli tady studovali i studenti „civilních“ oborů. Vyučovacím jazykem byla čeština. V listopadu 1922 vyhořel mimo kostela celý klášter.  Od školního roku 1923/24 byl juvenát uzavřen, přestěhoval se do Libějovic u Českých Budějovic. V roce 1950 církevní hodnostáři řádu Redemptoristů odmítli složit slib věrnosti vládě, dále četli z kazatelny pastýřský list, proto došlo k zásahu ve zdejším klášteře. V dubnu 1950 byli z kláštera v Července řádoví kněží a bratři přemístěni do určených středisek.

Budova potom sloužila od roku 1954 vojenské posádce. V červnu 1959 se do nově zrekonstruované budovy stěhují klienti z bývalého mohelnického DD. Jako Domov důchodců slouží objekt dodnes.

OCHOTNICKÉ DIVADLO

Ochotnické divadlo v 19. století velkou měrou přispělo k národnímu uvědomění. Pan Josef Zdražil zaznamenal: „Na Července bývalo odedávna divadlo ctěno a váženo. Jeho první začátky lze spatřovat v akcích, které organizovala omladina vedená studenty.“ První divadelní představení bylo uspořádáno v roce 1886 ve Šrotově hostinci u nádraží.  V roce 1899 zbudoval učitel Kvapil vlastním nákladem jeviště, byly zhotoveny kulisy. Ve 20. století je divadlo spojeno se sokolským hnutím (TJ Sokol založena 1921) a s novou sokolovnou (1927). Také v Družinském domě se hrálo divadlo. Divadelní činnost se v naší obci úspěšně rozvíjí i po 2. světové válce, ustává v závěru let 60tých.

HISTORIE KINA

V roce 1932 koleje Redemptoristů kolaudovaly Družinský dům se sálem a stálým jevištěm, kromě Sokolovny tak v Července vyrostlo další kulturní a duchovní centrum. Družinský dům sloužil  církevnímu spolku  -  Mariánské družině při kostele sv. Alfonse.  V roce 1942 je tady zprovozněno kino Orel.  Zásluhou starosty Lubomíra Pravdy dochází v roce 1960 k adaptaci kina, 7. prosince 1960 bylo kino se širokoúhlou projekcí slavnostně otevřeno. Červenské kino bylo jako první kino se širokoúhlou projekcí v blízkém regionu hojně navštěvováno (návštěvníci z Litovle, Uničova a okolí). V roce 1997 po 55 letech provozu kino v obci zrušeno.

POMNÍK PADLÝM

Pomník padlým v I. světové válce byl osazen v roce 1922, o jeho pořízení se zasadil odbor Národní jednoty. Mezi občany byla vybrána částka 7 tisíc Kč, 3 tis. Kč měl být zisk při slavnosti odhalení. Autorem sochy z pískovce „Legionář chrání vlast Čechii“ je litovelský sochař Vilém Spurný. V době okupace musel být pomník záměrně poškozen a odstraněn. Po 2. světové válce byla na pomník osazena mramorová deska se jmény jejích obětí.

Pomník se stal místem, kde si občané Červenky každoročně připomínali a nadále připomínají významné historické mezníky  našich dějin, dlouhou tradici mají oslavy osvobození s průvodem obcí a vatrou.

HŘBITOV

V roce 1927 byla v Července zahájena výstavba hřbitova, částečně oploceného zděnou zídkou, s márnicí a zvonicí. Na hřbitov byl přenesen starší pískovcový kříž.  V r. 1933 z nadace paní Pospíšilové zakoupen zvon. Červenští občané byli do této doby pochováváni na hřbitově ve Starém městě v Litovli.

TĚŽBA JÍLOVÉ HLÍNY

Kvalitní jílová hlína se těžila v prostoru mezi Červenkou a Novým Dvorem  pro potřeby litovelských hrnčířů a na výrobu cihel, nepálených vepřovic.  Spotřeba hlíny byla velká, doly byly značně rozsáhlé. Čím více se těžilo do hloubky, tím kvalitnější hlína se vytěžila. V Litovli patřilo hrnčířské řemeslo k velmi rozvinutým, vyráběla se tady užitková keramika – hrnce, a dále kamnářské kachle. Největšího rozmachu dosáhlo hrnčířství kolem roku 1850, kdy je v Litovli uváděno 29 hrnčířů. S nástupem průmyslově vyráběných výrobků řemeslo koncem 19. a začátkem 20. století postupně zaniká. Doly byly později zavezeny a začleněny do plochy polí, zůstávají poslední doly v remízku.

PODNIKÁNÍ V OBCI

Podnikatel Geisler postavil v roce 1872 v blízkosti železniční tratě parní pilu, která zpracovávala dřevo kácené mezi obcí Červenkou a Novým Dvorem. Zavádí také výrobu parket. V roce 1932 kupuje výhodně objekty pily a parketárny Leopold Grëtzer, vlastník litovelské papírny. Zřizuje zde výrobu dehtové lepenky – tehdy oblíbené střešní krytiny a izolačního materiálu proti vodě. Výrobu dále rozšířil o podlahovou krytinu Linesgol a další. Měl rozsáhlé plány, které se však již neuskutečnily. V roce 1939 rodina deportována do koncentračních táborů, pouze dcery včas vysídlily do Anglie.

Výrobní objekty byly po válce využity Drůběžářským a líhňařským podnikem, který se úspěšně rozvíjel. Byl však reorganizován a jeho význam upadl. V roce 2009 získala pozemky a haly po drůbežářském podniku, který v Července ukončil činnost, firma Hopax.

ROLNICKÁ MLÉKÁRNA

V roce 1900 byla v obci založena Rolnická mlékárna. Její provoz byl v průběhu 1. světové války zastaven, obnoven až v roce 1924. Dne 1. ledna 1959 byl provoz mlékárny v Července ukončen. Mléko z JZD bylo odváženo tankovým autem do mlékárny v Zábřeze. V roce 1961 po úpravách budovy bývalé mlékárny byla v květnu zahájena výroba sodovek, která je zde provozována do roku 1971. Objekt byl pak adaptován na bytové jednotky.

ZEMĚDĚLSTVÍ

V obci je tradiční zemědělská výroba. V roce 1948 bylo založeno Zemědělské strojní družstvo, zakoupeny stroje od Fondu národní obrany po německých osídlencích. Zemědělské strojní družstvo bylo základem pro vznik Jednotného zemědělského družstva v Července. JZD Červenka bylo úspěšně hospodařícím družstvem, do konce 80. let 20. století procházelo několika reorganizacemi, kdy bylo postupně slučováno s okolními družstvy do velkého megacelku JZD 9. Květen se sídlem v Července. Tento celek se po roce 1989 rozpadl, vyčlenil se také dnešní Zemědělský podnik Červenka a farma v Novém Dvoře.

REGULACE POTOKA

V roce 1960 byla provedena regulace potoka Čerlinky a obec tak přišla o významný přírodní prvek. Také díky velkému odběru pitné vody z prameniště je dnes průtok vody v potoce značně omezený a ten je spíše stokou, napájenou z drenáží z okolních polí.

Jak se rozvíjela obec Červenka od nejstarších známých údajů:

Rok

počet domů

počet obyvatel

muži/ženy

1658

42

1869

92

621

286/335

1880

101

693

316/377

1890

110

773

358/415

1900

120

872

505/483

1921

145

979

476/503

1930

174

958

1939

174

1103

(vliv přesídlenců ze Sudet)

1950

208

859

1961

305

1488

(včetně Tří Dvorů)

1970

1463

(včetně Tří Dvorů)

1991

319

1257

607/650

2006

384

1389

658/731

2016

436

1459

601/611

Obecní kroniky

7.10.2016 10:54:36 | přečteno 1271x | josef.kolarCelý článek
 

Digitalizace kronik

11.10.2016 16:15:15 | přečteno 1054x | josef.kolarCelý článek
 

Kroniky, pozemkové knihy, matriky, sbírky a další archiválie

11.10.2016 16:18:53 | přečteno 1087x | josef.kolarCelý článek
 
7.10.2016 10:53:25 - aktualizováno 11.10.2016 16:12:33 | přečteno 1087x | josef.kolar
 

sloupec1

Obec Červenka

Svatoplukova 16, 784 01 Červenka
telefon: +420 585 342 166
e-podatelna: epodatelna@obeccervenka.cz
IČ: 00635740, DIČ: CZ00635740
datová schránka: 58nbumu

Úřední hodiny:
pondělí a středa
8:00 - 11:30
12:30 - 17:00

 
load